Óda na hrdinného ježka

Jen tak na skok.................................................................................... ........................................................................................................ ..................... .....................

Ježek dupe lesní cestou,
Žízeň už má věru velkou
Prodírá se skrze houští
Zlostí prská, hromy pouští

Proč si jenom svoji noru
Nepostavil z kopce dolů
Musí teďka pro hlt vody
Do kopce své tahat nohy

Už má kousek na paseku,
Když mu zkříží jeho štreku
Veliká a divná věc
Ježek prsk, však schoval se přec

Kouká, kouká, jak to divné
Míří k jeho studni slibné
A pak hrůza veliká
Ježek už jen naříká

Jak ta velká příšera
Zabořila svá kola
Do studánky jeho čisté
Voda není – to je jisté!

Na ježka jdou mdloby snad
Po obludě zbyl jen smrad
A v studánce – předtím hezké
Zbylo jenom bahno slizké

Tohle velké neštěstí
Nic dobrého nevěstí
Smutně hledí ježek dolů
Tam, kde předtím měli vodu.

Veliký se vzdul v něm hněv
Válečný zní v srdci zpěv
Ježek se svou bodlinou
Chystá pomstu velikou

Jenom počkej příšero
Nebude Ti veselo
Nezalezu do nory
Popíchám Ti bačkory!

Čeká čeká ježek dál
Chvílemi by snad i spal
Hnedle zase prská, funí
Obluda zas z dálky duní

Zase už se vrací zpátky
Její život už je krátký!
Ježek kouká, co nevidí
Že v obludě sedí lidi.

Zničím tuhle noční můru!
Bodlino má nyní vzhůru!
Klubko bodlin v cestě leží
Příšera už k němu běží.

Snad měl ježek trochu strach
Dech obludy na patách
Tu však na poslední chvíli
Obluda ňák divně kvílí

Určitě se polekala
Couvá, najela do bláta
Oblouk dělá veliký
Vyhýbá se ježkovi

Ježek hrdě vstává z cesty
Hrozí za potvorou pěstí
Obludo – jsi na mě krátká
Jen si hledej zadní vrátka

Ať už se tu neukáže.
Straka z dubu – jako páže
Ježkovi se uklání
Prý už má klid na spaní

Srna přišla – děkovala.
Hrdinovi budiž sláva.
Lesní sněm dal ježkovi
Medaili za zásluhy.